Jan Francke

triatlon / ultrarunning / extrémní sporty

Jan Francke

Jan Francke se narodil do outdoorově založené rodiny. Už odmalička tak svou pozornost věnoval nejrůznějším sportům. Patří mezi naše přední triatlonisty. Vášní a výzvou jsou pro něj však extrémní závody, hlavně ty zimní.

Montane ambasador Jan Venca Francke se v roce 2022 zúčastnil závodu Iditarod Trail Invitational, jednoho z nejtěžších ultramaratonů na světě. Non stop 1000mil zimní divočinou Aljašky, s minimální podporou. 

V kategorii lyžařů, kterou do té doby ještě nikdo nedokončil. A ani jemu se to nepovedlo a po 900ti kilometerch vzdal. V roce 2024 se na start postavil znovu a tentokrát vyšlo. Stal se tak druhým na světě, který se dokázal dostat do cíle na lyžích a popral se s extrémními podmínky zimní Aljašky.





  1. Je těžší běhat rychle kratší běhy nebo pomalu ty delší?

Jednoznačně rychle ty kratší. Při dlouhém běhu se má člověk čas se pokochat, zamyslet, vyčůrat, kdežto při krátkém a rychlém to je jen čistá bolest se sklopenou hlavou a zážitků minimum.


  1. Jaký je podle tebe rozdíl mezi zkušeným běžcem a začátečníkem?

Dle mého jeden z velkých rozdílů je v tom, že začátečníci se často pokoušejí trénovat stejně co ti zkušení a to bez hlavy a paty. Trénovat umí každý, ale správně odpočívat umí málokdo a moc začátečníků právě odpočívat neumí a plácají se v tom dokonce své kariéry.


  1. Čím by si měl začátečník projít, aby okusil krásy běhu naplno?

Měl by se jít právě projít, sám, do neznámých krajin a na dlouho, ideálně s přespáním někde v přírodě. Ale záleží jak kdo krásu běhu vnímá. Já ji vnímám v tom, že mi právě běh umožňuje poznat jednodušší a přirozenější svět než ten, který většinou vidíme. To je pro plná krása běhu. Pohybovat se v přírodě jako zvíře.


  1. V čem je pro tebe běh lepší než ostatní sporty?

Neřekl bych, že běh je lepší než ostatní sporty co dělám. Ale každopádně se řadí mezi mé top aktivity a to díky své jednoduchosti a neuvěřitelné neomezenosti. Vzít si boty a jít běžet můžu téměř kdekoliv na světě, v jakémkoliv počasí, v jakoukoliv dobu. Chce to jen morál a odvahu.


  1. Běháš v jakémkoli počasí, může ti něco zabránit v tréninku?

Běhám v jakémkoliv počasí. Kromě pěknýho počasí velice rád běhám v hnusným zimním počasí. Třeba když je mlha a sněží, je neuvěřitelný ticho a klid. V tréninku mi občas brání má pohodlnost, láska ke spánku a otcovství.


  1. Jaký je tvůj nejlepší zážitek spojený s běháním?

Asi když jsem objevoval kouzlo dlouhých běhů, což bylo zrovna v Austrálii, kde jsem pár let žil. Tam jsem během poznával zapomenuté a divoké kouty Tasmánie. Podobné zážitky mám i z Kanady, kde jsem se zase během toulal po horách. 


  1. Máš svoji srdeční trať nebo vzdálenost?

Srdeční tratě mám v Kanadě v okolí Squamish a u Máchova jezera v borových hájích a kokořínských lesích.


  1. Jak si se dostal k běhání a od kolika let běháš?

K běhání jsem se dostal přirozeným vývojem již od útlého mládí. Je to výsledek výchovy našich rodičů. Přes plavání jsem se dostal k triatlonu a pak později k dlouhým běhům. Ale přespoláky jsme s bráchou běhali už jako malý. A ne proto, že jsme museli, ale proto, že nás to bavilo.


  1. Co považuješ za svoji největší přednost a slabinu?

Přednost asi v tom, že jsem tvrdohlavý a když se soupeři cítí nekomfortně či dají najevo, že mají dost, tak mě to posiluje, ač sám už nemůžu. Prozrazovat slabiny by bylo nerozumné.


  1. Jak zvládáš stres?

Závodní stres zvládám celkem obstojně, přeci jenom závodím zhruba třicet let a něco jsem se už naučil. Stres během extrémních závodů zvládám přirozeně, kdy si ho uvědomuji až po tom, co stresový faktor odchází a já se začínám klepat. Stres z konzumu a města nezvládám vůbec.


  1. Co je podle tebe nejpodstatnější dovedností běžce – je to vůle, technika, nebo vytrvalost?

Jednoznačně vůle a pak dlouho nic. Tam kde je silná vůle není potřeba mnoho.


  1. Běháš radši sám nebo s někým? S hudbou nebo bez?

Sám. Dle nálady s hudbou či bez.


  1. Jaká je tvoje nejoblíbenější oblast na běhání? Šotolina nebo asfalt?

Na rodné hroudě to je Kokořínsko a Máchův kraj. Asfalt a šotolina jsou mý nepřátelé, jsem vyznavač terénu, těžkého terénu a běhu mimo cesty. 


  1. Jakého závodu si nejvíc vážíš? A který ti udělal největší radost?

Vážím si každého závodu, kde pořadatel dává srdce a lásku ke sportu před byznys a výdělek. A tyto závody mi zároveň dělají i největší radost.


  1. Nějaký poučný nebo zábavný zážitek z běhání?

Zábavný a zároveň strašidelný zážitek mam z Aljašky ze závodu Iditarod. Pátý den jsem měl už takovou spánkovou krizi, že jsem si sedl na saně, velice hluboce usnul a když jsem se probudil, tak jsem neměl sebemenší tušení kde jsem a co tam dělám, měl jsem v hlavě úplně vybíleno a to byl zajímavý pocit.


  1. Proč je podle tebe běh v současnosti tak populární?

Nemám tušení.Možná, že jeho jednoduchost a mediální propagace v kombinaci s komerčníma závodama.


  1. Co bys doporučil začínajícím běžcům, anebo čeho se mají vyvarovat?

Poslouchat své tělo, nic nehrotit, dobře odpočívat a kvalitně trénovat. 


  1. Dodržuješ tréninkový plán? Jak vypadá?

Tréninkový plán nedodržuji, jelikož žádný nemám. Máme s ženou dvě malý děti, k tomu nestabilní práci a tak nelze moc plánovat. Řídim se aktuální situací a pocitem. Když je čas, tak trénuji každý den, ale toho teď moc není a tak toho tréninku také moc není.


  1. Jaké používáš vybavení?

Všechno oblečení používám od Montane, což je velmi vysoká kvalita, ač to není zas až tak známá značka u nás v ČR. Boty mám od Inov8 a zbytek je co dům dal.


  1. Co je tvojí největší motivací?

Má rodina, děti a žena. Pak také extrémní výzvy, kde člověk nemá jistotu, že dokončí či to zvládne. 


  1. Jaké jsou tvé plány a cíle pro nadcházející sezónu?

V půlce ledna mě čeká extrémní ultramaraton na 430km Montane Spine race v Anglii. Pak nějaké dlouhé extrémní triatlony, terénní triatlony. Příští zimu zimní ultra Rovaniemi 300km a za pár let bych chtěl zkusit na Aljašce královskou trasu 1600km na Iditarod trail invitational.


  1. Kde bys chtěl být za 10 let, jak bys chtěl žít?

Chtěl bych být tam kde jsem teď a žít jak žiji teď. Jsem se svým životem spokojen.


  1. Jak nejradši odpočíváš? Co je tvůj největší relax?

Nejraději odpočívám nicneděláním a poflakováním se po kavárnách u dobré kávy. Největší relax je dobrá hudba, dobrá káva a pohoda.


  1. Něco dalšího zajímavého, co by jsi chtěl sdělit?

Když nejde o život, jde o hov...




Sám sobě psem - Zážitky ryzí z extrémních krizí - Jan Venca Francke, ambasador značky Montane

   

„Černá a mrazivá yukonská noc. Teploměr ukazuje -40 °C a klesl by ještě níže, kdyby mu to baňka dovolila. Jsem fyzicky i psychicky na dně. Všude, kam se podívám, jsou stopy vlků. Slyším, jak vyjou a když omylem zasvítím čelovkou do lesa, vidím spousty svítících očí, které na mě upřeně hledí. Prý útočí jen na slabého jedince. Jenže já jsem jedinec a momentálně sakra zesláblý. K tomuto stavu se přidávají halucinace –⁠ nejdříve vizuální. Vidím podivná zvířata, věci a tvary. Pak i sluchové –⁠ cinkání tramvaje nebo bzučení včel. Musím rozlišovat, co se děje v mé hlavě a co v reálu. Dnešní noc mám o zábavu postaráno.“

Tak popisuje sportovec a dobrodruh Jan Venca Francke jeden z intenzivních momentů na svých cestách za extrémním dobrodružstvím. V knize najdete jeho dosavadní sbírku netradičních a často mrazivých zážitků. Možná, že i vám bude při čtení zima, budou vás bolet nohy a začnete mít halucinace. Ale rozhodně se i zasmějete. Zjistíte, kolik tisíc much je potřeba spolknout k přejetí Austrálie na kole. Jak vypadá líbánková noc ve spacáku na Yukonu v -52 °C. Kolik má na Aljašce minuta hodin či jak bahnitá a mokrá je „královnina páteř“.

   

← Zpět na ambasadory