27. června 2023
Lezení po stromech a sport?
A jak rosteme a vyvíjíme se, stává se z lezení po stromech práce. Sběr ovoce, sběr semen určitých stromů a v neposlední řadě prořez větví v korunách stromů.
Z poslední jmenované činnosti se rozvinula celkem mladá pracovní činnost, která se nazývá péče o stromy neboli arboristika. Aby mohli arboristé (stromolezci) provádět svoji práci v korunách stromů, musí se tam nahoru nejprve dostat a potom se pohybovat po větvích v koruně.
Není to tak jednoduché a zpočátku začali používat horolezecké vybavení a s ním spojené techniky. Tyto techniky však byly velmi namáhavé a tak si arboristé začali vymýšlet a vyrábět nové pomůcky, které by jim výstup a pohyb v koruně usnadnili. No a protože arboristická komunita je celkem uzavřená nepočetná skupina lidí pohybujících se v přírodě, kteří se navzájem znají, začali mezi sebou soutěžit, kdo vyleze nahoru nejrychleji, kdo se dostane nejdále na konec tenké větve, aniž by ji zlomil, atd. A tak vznikly soutěžní disciplíny odvíjející se od pracovních činností a k tomu jasná pravidla, která stanoví co se může a co už ne. Protože vybavení a techniky výstupu a pohybu se neustále vyvíjí, musí se měnit i pravidla soutěží. Tak tomu bylo po několika letech, kdy pro letošní mistrovství České republiky byla upravena některá pravidla soutěžních disciplín.
Náš ambasador, Daniel Valášek, se ho letos účastnil a popsal nám jak to v Plané nad Lužnicí probíhalo.
MČR ve stromolezení, Pláná nad Lužnicí
V zámeckém parku Strkov za podpory města Planá nad Lužnicí proběhl 23. ročník závodů. Jak se již stává dobrým zvykem, šlo o profesionální šampionát, který opět posul laťku o něco výš, a potvrdil evropskou kvalitu nejen závodníků, ale také přípravného týmu.
Stromolezení v Plané nad Lužnicí bylo Mistrovstvím České republiky, kterého se zúčastnilo téměř 60 závodníků. Závody začali ve čtvrtek odpoledne prohlídkou 5 disciplín a následnou kontrolou vybavení. V pátek ráno to začalo!
1. Do koruny stromů
První disciplína, kterou naše skupina 12 závodníku začínala, byla instalace lana do koruny stromu. Závodník má 6 minut na nahození šňůry a vytažení výstupového lana do koruny stromu. Závodník musí naistalovat lano do dvou stromů, kde má na výběr ze 4 bodovaných větevní dle náročnosti. Za 3,5,7 a 9 bodů. "Mě se na obou stromech povedlo nahodit větvení za 9 bodů. Takže tato často ošemetná disciplína pro mě dopadla dobře."
2. Záchrana zraněného
Druhou disciplínou byla záchrana zraněného. Pro většinu závodníku asi nejvíce stresující disciplína.
Modelová situace byla následující: Stromolezec pracující v koruně stromu se řízl motorovou pilou a nebyl schopen sestupu na zem. Na záchranu byl stanoven čas 5 minut, který jak se ukázalo byl velice krátký.
Podle ostatních závodníků přede mnou byla moje strategie postupovat opravdu rychle. Nejprve jsem zhodnotil situaci a zavolal záchranku. Zkontroloval stav stromu a naistaloval si systém pro mou záchranu a pokračoval v záchraně. Tato disciplína je dle mého pohledu nejzásadnější z pohledu schopnosti v reálné situaci správně reagovat a pomoci. V této disciplíně jsem skončil celkově 3., což v konkurenci, která na těchto závodech byla, považuji za parádní výsledek.
3. Práce v koruně
Třetí disciplínou byla práce v koruně stromu. Ta se skládá z 5 stanovišť, které musí stromolezec oblézt v co nejrychlejším čase. Na stanovištích jsou umístěny zvonečky do kterých musí stromolezec ťuknou ruční pilkou a přitom být správně vypolohovaný v kmenové smyčce. Na některých stanovištích jsou ještě přidané aktivity jako např. hod kolíkem na terč, atd. Poslední dovednost, kterou musí stromolezec zvládnou, je odskok ze stromu do terče. Tato disciplína mě nevyšla podle mých představ, nejspíš to ovlivnila i přeháňka deště, který strom promáčel. To byl konec prvního závodního dne.
4. Výstup do větví
Druhý závodní den začal čtvrtou disciplínou a to byl výstup po větvích. To je čistě rychlostní disciplína. Jediným úkolem je, co nejrychleji vylézt po větvích a zazvonit na zvonek, který byl umístěný v 17 metrech. Po celou dobu výstupu je závodník jištěný lanem shora, podobně jako na horolezecké stěně. Rychlostní disciplíny nejsou mojí nejsilnější stránkou, ale i tak jsem zalezl čas, který patřil do první desítky.
5. Šplh na rychlost
Poslední pátou disciplínou byl šplh po laně na rychlost. Opět rychlostní disciplína, kde pomocí lanových blokantů musíte co nejrychleji vystoupit po laně a zazvonit na zvonek, který visel v 19 metrech. Zvolil jsem techniku blokantu na botě a ručního blokantu propojeného smyčkou na druhou nohu. V této disciplíně jsem zalezl celkem slušné a skončil v první desítce.
Celkově jsem se umístil na 6. místě mezi českými závodníky a 3. místě v disciplíně záchrana zraněného z koruny stromu.
Bohužel můj cíl dostat se do finále a bojovat o postup na ME mi těsně utekl. Tak příští rok o trochu lépe :)
A co říci závěrem?
Atmosféra na arboristických závodech je vždy skvělá. Jsme malá komunita lidí, kteří mají blízko k přírodě a spojuje nás stejná vášeň pro práci a péči o stromy. Myslím, že i diváci, kteří se přišli na závody podívat, si to užili, protože i když tomu třeba nerozumí, určitě je zajímavé sledovat, co se na jednotlivých stanovištích děje. Krom toho se závodů účastní i výrobci arboristického vybavení a mezi závodními stanovišti jsou rozmístěné jejich stánky, kde je možné si prohlédnout a vyzkoušet aktuální novinky a další zajímavosti, případně si popovídat přímo s výrobci a dodavateli o tom, co potřebujeme, co by se dalo vylepšit a upravit tak, aby nám to ulehčilo práci, atp.
Petzl na těchto závodech jako partner nesměl chybět a jeho stánek mě poskytl skvělou podporu a zázemí pro relaxaci mezi jednotlivými disciplínami. Tímto jim děkuji za podporu a spolupráci. Těším se na další závody, které mě ještě letos čekají.
Foto: Ondřej Vítko