Objevte nejkrásnější treky Evropy

Nejkrásnější treky Evropy už jste viděli na obrazovkách – teď je čas vyrazit na vlastní dobrodružství!

Teď přichází nová cestovatelská sezóna a s ní i příležitost vydat se za dobrodružstvím na vlastní pěst! Nechte se inspirovat autentickými zážitky, praktickými tipy a nezapomenutelnými scenériemi – ať už plánujete první trek, nebo hledáte novou výzvu. 

Evropa čeká, stačí vykročit.

Cestopisný dokument Nejkrásnější treky Evropy přinesl divákům jedinečný pohled na méně známé, ale o to působivější kouty starého kontinentu. Pořadem provází cestovatelka a outdoorová nadšenkyně Kamila Nováková, která se s batohem na zádech vydává do hor, aby ukázala nejen dechberoucí scenérie, ale také různé výzvy, které s sebou treking přináší.

Hlavní myšlenkou pořadu je inspirovat diváky k aktivnímu cestování – bez komfortu hotelů, ale s respektem k přírodě a s chutí objevovat nová místa. Kamila se na svých cestách setkává s místními obyvateli, zkouší tradiční aktivity a ukazuje, že dobrodružství je dostupné pro každého, kdo se odhodlá vykročit. Série tak není jen o trekingu, ale také o příbězích lidí, kteří v těchto krásných oblastech žijí.

Na realizaci tohoto projektu se podílela i firma Vertone, která pro natáčení poskytla vybavení od renomovaných značek jako MSR, Thermarest, Petzl a Montane. 

Připojte se k nám na této dobrodružné cestě a objevte ty nejúžasnější treky Evropy!

Cestopisný dokument "Nejkrásnější treky Evropy" vysílala Česká televize na ČT2, a je dostupný online na iVysílání.

O natáčení, výzvách na trecích

S příchodem nové cestovatelské sezóny jsme se Kamily zeptali na pár otázek o natáčení, výzvách na trecích i o tom, jaké dobrodružství ji čeká dál.

1. Nejextrémnější zážitek během natáčení, kdy se šlo možná až za hranu?

Při výstupu na Mont Blanc jsme šli cestou přes tři vrcholy – Tacul, Maudit a Mont Blanc. Na hoře Maudit jsme narazili na nečekaně nebezpečný úsek, kde byla velká ledovcová trhlina a svah mnohem strmější, než jsme čekali. Museli jsme překonat ledový most, který tam zůstal jen náhodou, což nás dostalo do extrémně nebezpečné situace.

Fixní lana, na která jsme spoléhali, byla po bouři schovaná pod sněhem, takže jsme lezli bez jištění. Ráno, kdy byl sníh ještě pevný, náš kameraman, Milan Tůma, opatrně kladl nohy, ale při tom si skopl mačku z levé nohy. Na prudkém svahu s trhlinou pod námi musel zastavit a pokusit si ji nasadit zpět.

Naštěstí byl poblíž Portugalec, který mu pomohl nasadit mačku, ale já jsem byla nad nimi už dosti vyčerpaná a zmrzlé ruce mi bránily v pohybu. Bylo to velmi náročné a nebezpečné, protože pod námi hrozil pád do trhliny a další 200 metrů ledového svahu s možností pádu ze skály, kde není šance se zastavit.

2. Jaký trek se ti nejvíce líbil, tzv. přirostl k srdci?

Nejkrásnější byl trek na Islandu, který se jmenuje Laugavegur. Je to trek, který začíná na místě zvaném Landmannalaugar a vede až do Skogaru.

Trek trvá 5 dní a zajímavý je tím, že nejprve procházíš duhovými horami, a následně různé části vnitrozemí Islandu, kde se příroda velmi často mění. Každý den člověk vidí v podstatě úplně jiný krajinný ráz. Na začátku je to barevné a hornaté, připomínající Mars, a postupně přecházíš do černých pouští s velkými a zvláštními kulatými kopci. Poté se krajina změní v nižší oblasti s lesy, které vypadají pohádkově.

3. Jak jsi se dostala k natáčení s Českou televizi?

Do České televize jsem se dostala díky spolupráci s kameramanem Milanem Tůmou, který již na vysoké škole natáčel dokumenty pro Českou televizi.

4. Čím se živíš, co děláš, když zrovna necestuješ?

Mám svůj e-shop zaměřený na české oblečení pro kojící maminky, které je prakticky uzpůsobené pomocí zipů a jiných prvků pro snadné kojení. Kromě toho dlouhodobě pracuji pro velkou firmu vyrábějící technologie do zdravotnictví a současně působím jako freelancer v oblasti grafiky.

5. Jaký je tvůj životní cíl, kam až se chceš dostat?

Hory mě baví už od mala a jedním z mých největších snů je vidět Ama Dablam v Nepálu.

6. Co tě přivedlo k cestování – chceš tím někomu něco předat nebo to děláš čistě jen pro sebe?

Cestování je u mě jako „banán pod jabloní“, protože rodiče jsou z Jeseníků a nikdy moc necestovali. Já jsem úplně jiná a kde se ve mně vzbudila touha po cestování, těžko říct. Každopádně i přes svůj instagramový účet se snažím motivovat holky, že to dokáže každá z nás, pokud chce. Jde jen o to, nebát se a začít třeba s menšími výlety, ale každý to zvládne.

7. Na první pohled nepůsobíš jako typická outdooračka, je to pro tebe o to náročnější přesvědčit ostatní o tom, že jsi schopna vyrazit sama s batohem na trek?

Sice možná nevypadám jako outdoorová nadšenkyně, ale ani nepotřebuji ve městě vypadat jako outdoorová. Vždycky se směji tomu, když někdo v Praze chodí, jako by právě slezl ze Zermattu, což je pro Čechy takové typické – být outdooroví za každé situace. Co se týče hor a outdooru, mám toho za sebou dost, ale asi bych to nevnímala tak vážně. Myslím si, že spíš rozděluji situace, kdy je outdoor outdoor a kdy je třeba zachovat styl, a nemíchá ty věci dohromady.

8. Cestopisných pořadů je mraky, proč zrovna treky Evropy, které již byly mnohokrát natočeny jinými?

Hodně jsem četla o Pacific Crest Trail (PCT), což je přechod z Mexika do Kanady. Četla jsem o tom hodně knih a bavili jsme se o tom s kameramanem Milanem Tůmou, že je to trek, kde se přechází tisíc kilometrů a trvá to zhruba půl roku.

Bylo by zapotřebí plánovat dost dopředu, protože člověk není často ve městě, není tam elektrika a je to docela specifické. Když jsme se o tom bavili, Milan nebyl schopný vymyslet, jak takové natáčení uchopit, protože každý gram na zádech je důležitý. Když jdou lidé desítky kilometrů každý den po dobu půl roku, mají ultra lehké batohy s váhou kolem 3–7 kg, přičemž Milan by tam navíc musel mít kameru, dron, disky, zálohování a baterie na všechno možné.

PCT proto působilo příliš komplikovaně pro realizaci, a tak jsem Milan navrhl, že pokud chceme něco takového dělat, pojďme raději zkusit natočit něco bližšího, co bychom zvládli, a zkusíme nejkrásnější treky Evropy. Vybereme nějaké země, a v České televizi nic takového dosud nevysílali, takže nám kývli, že se jim ten nápad líbí.

9. Překonání osobní hranice, vystoupení z komfortní zóny?

Na Islandu jsme zažili největší vyčerpání. Až na třetí pokus jsme měli možnost natáčet na sopce, na kterou jsme předtím nemohli. Po 350 km cesty jsme dorazili kolem jedné ráno, sbalili se a vyrazili. Cestou jsme zjistili, že oblast znovu uzavřeli, ale protože vítr nefoukal naším směrem, riskli jsme to. Policisty jsme obešli přes kopec a ráno, při svítání, dorazili k sopce. Po natáčení jsme museli ujít 12 km zpátky. Bez spánku jsme pak šli natáčet další scénu a potápět se do ledové vody. Až po 48 hodinách bez spánku jsme se konečně dostali k odpočinku.

10. Kde bylo náročné natáčení?

Na Islandu jsme měli kamery na ramenou celý den, často v silném větru a jemném sopečném prachu, což techniku dost ničilo. Nejhorší bylo natáčení na sněhu – kolem horských hřebenů s trhlinami, bez možnosti se zajistit, a to vše při -20 °C bez rukavic, protože se s nimi kamera špatně ovládá. Často jsme museli čekat na dobrý záběr a kvůli světlu na sněhu používali kukátko na jedno oko, takže náš kameraman nakonec chodil s čelenkou přes druhé oko jako pirát.

Výstup na Mont Blanc byl extrémně vyčerpávající. Po 19 hodinách jsme byli tak unavení, že Milan nebyl schopný dál točit. Po návratu jsme měli zničené rty a trvalo nám týdny, než jsme se z toho vzpamatovali a byli schopni normálně jíst. V horské chatě, kde jsme nakonec našli místo díky přátelství s chatařem, neboť chata byla úplně plná, už nám chyběla i síla natáčet.

Kolik materiálu se nakonec použije a tzv. vyhodí?

Využíváme téměř veškerý natočený materiál, proto jsme některé díly rozdělili na dva. Původně měly být jednodílné, ale nakonec jsme natočili víc, třeba z Lofotů a Francie. Udělali jsme tedy dvě půlhodinové epizody. Nepřetáčeli jsme moc, i když máme spoustu materiálu.

11. Vize dalšího natáčení?

Pokud získáme finance, rádi bychom pokračovali v natáčení, protože reakce jsou skvělé. Píše mi stovky lidí a například díl o Itálii je můj nejoblíbenější. Plánujeme natáčet v destinacích jako Skotsko, Grónsko, Skandinávie, Balkán nebo Španělsko. Možností je spousta, třeba i Sardinie, kterou jsme zatím nestihli.

Zdroj: Česká televize / Kamila Nováková @kamila_novak / kamera Milan Tůma / režie Jana Škopková